Silvestr v Čechách- 34.díl

26. listopadu 2011 v 18:38 | Mony |  Silvestr v Čechách
34.díl- No dobře Keve, neměla jsem se o tom vůbec zmiňovat, Joe s Mony mě zabijou. Nikdy jsem jí nepodvedla, je to jedna z mých nejlepších kamarádek. Svalím se na zem a přemýšlím o tom, co to ze mě vypadlo. Jsem pitomá. Jestli to Kevin řekne Joeovi, tak jsem nahraná, nikdo se se mnou nebude bavit. Hlavně Mony, řekla mi takový tajemství a já ho řeknu, jako nic. Když ono to přišlo tak náhle, já to nechtěla říct. Keve, prosím, neříkej to nikomu. Prosím, já to neměla říkat. No tak to je mi jasný. Keve prosím, Mony je moje nejlepší kamarádka, neříkej to. Dobře neřeknu to! Ale jen když mi řekneš podrobnosti. Kevý, já nemůžu, nemůžu ti tady vypovídat, takový tajemství, nemělo se to vůbec provalit. Jo chápu tě, tak mi aspoň řekni, kde se to stalo. Na táboře, řeknu a jdu dolu, protože jedeme na to vystoupení. Celej den mám zkaženej, nemůžu se podívat Mony a Joeovi do očí, protože se cítím staršně provinile. Kev se na ně dívá uplně vražedně. Když tam dojedeme, tak mi náladu ještě víc zkazí Miley, ale Zac to napraví. Je krásnej, ještě hezčí než na plakátech a fotkách. Prostě dokonalej, ale Kev je Kev. Když na podium vyběhnou Jonásci, začneme s holkama nehorázně pištět.Zpívají girl of my dream a please be mine, ty písničky pstě miluju. A je taky. Po koncertě jedeme zpátky a cestou se bavíme jak se líbil koncert. Když přijdeme k Jonasům, tak jsem jdu zavřít do koupelny, protože si musím pobrečet a pořádně popřemýšlet co jsem to provedla. V koupelně se zamknu a brečím. Brečím, jak jsem blbá, proč já nedržím pusu. Brečím A brečím. Ťuk, ťuk. Někdo zaklepe. Kdo je to, zeptám se. To jsem já Jájo, řekne hlas a já poznám, že to je Mony. Jdu jí otevřít, ale než odemknu, tak si utřu slzy. Odemknu a Mony se na mě podívá. Co je ti? Stalo se něco? Kouká na mě, divně. Ne proč, lžu jí, i když nerada. Jájo, já vidím, že s tebou něco je! Ne vážně, jsem v pohodě. Jájo, nelži mi, brečela jsi tak asi nebudeš v pohodě. Chytí mě za ruku a táhne někam pryč. Odtáhne mě do Joeova pokoje, ale Joe tam není. Posadí mě na postela spustí. Tak povídej, co se stalo? Podívám se na ní a rozbrečím se. Jájo, co je řekni mi to, uvídíš, že se ti uleví! Mony, já, víš, řeknu při breku. Copak? Já jsem se prořekla! Řekne. A co si komu řekla? Kevovi, to o toě a Joeovi! Řeknu a totálně zpanikařím. Já to nechtěla říct, nějak to ze mě vypadlo. Začnu ječet. Jájo, to je dobrý, už s tím nic nenaděláš. Nechápu jak to, že je tak v klidu. Obejmu ji a začnu se jí hrozně omlouvat. Jájo, nebreč, nemysli na to. Doufám, že to Kev neřekne nikomu dalšímu. A hlavně Joeovi. Půjdu si s ním promluvit.Jo Mony, to budeš hodná. Jájo, ty se tu natáhni a chvilku si odpočiň, pokud přijde Joe, tak si ho nevšímej a řekni, že sjem tě sem pustila, protože potřebuješ bejt v klidu, jo? Jo dobře děkuju. Mony vstane a jde pryč. Já si lehnu a po chvilce usnu.
Mony
Když mi Jája řekla, že se prořekla, tak jsem se se zděsila, co bude dál, snad to neřekne Kev Joeíčkovi, myslím, že by byl okamžitý rozchod a návrat do své rodné země. Jenže já Joa miluju a nechci ho stratit. Takže půjdu za Kevem a všechno s ním vyřeším. Jáju jsem nechala u Joa v pokoji a šla jsem za Kevem. Zaťukám a vejdu. Ahoj Keve…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama