Silvestr v Čechách- 13.díl

26. listopadu 2011 v 18:22 | Mony |  Silvestr v Čechách
13. díl- Když letodlo vzlétne do výšky, my se sebereme a jedeme taxikem zase zpět do toho hnusnýho nudnýho života. Života, kde nás nemá nikdo rád, kde nás všichni přehlížejí a ve kterém nikdy nebudeme zamilovaní. Ne to poslední ne! My jsme zamilovaní, do Jonasů a na tom se nic nezmění. Když tak jedeme taxikem, brečíme a najednou se z rádia ozve písnička hen you look me in the eyes. No samo, že se rozbrečíme ještě víc. Řidič taxiku se na nás kouká jak na nějaký trapky, co jim vzali dudlík. Když dojedeme domů, zaplatíme a jdeme celé ubrečené k Jáje. Já a Ivet se sbalíme a jdeme domů, protože zítra už je zase škola, tak musíme domu. Nuda! Když se sbalíme tak jdeme domů. Když otevřu dveře, mamka na mě vybalí a padej se učit! Nechápu co se děje. Ale zavřu se do pokoje a vůbec se neučím. Poslouchám songy Jonásků a pláču. Vlítne mi do pokoje máma. Co tu děáš? Sem řekla, že se máš učit! A jako proč? No protože je škola a volal mi tvůj učitel dějepisu. Ach jo, vzdychnu. No, jak vidím tak víš o co jde! Proč si mi to neřekla? Řve na mě, ale já jí nevnímám. A jako co? Zeptám se nezajímavě. No to, že ti vychází na pololetí 4 z dějepisu. Jo tahle hovadina, to ti mám jako říkat? Dyť je to jedno ne? Co? Ty se nechceš dostat na nějakou dobrou školu? Mami, mě je jedno co budu dělat, klidně budu uklízečka. Ne, nebudeš, zařve na mě a bouchne dveřma. Ach jo, proč jsem tak hnusná? Ona nemůže za to, že kluci odjeli. Jdu za ní do kuchyně: Mami, promiň, ale já nemám dneska náladu na učení. A to jako proč? Mamka neví o Kevinovi. No víš mami, jak jsme Sali u Jáji, tak jsme šli na diskotéku a tam byli Jonas Brother a já, Jája a Ivet jsme se s nimi seznámili azačli s nimi chodit. Jsou to bezvadný kluci. Ale dneska odletěli zpět do Ameriky. A já jsem z toho mimo. Prosím, nenuť mě se učit. No dobře, chápu tě. Ale půjdeš do školy ať nezameškáš! Hm, děkuju! Mamka je milá, dokonce mi napíše takovou omluvenku aby mě nezkoušeli, protože jsem na dně. Když přijdu ke škole, jdu normálně ke kámoškám a pak přijde ještě Jája s Ivet a najednou se nás všichni vrhnou. Nechápeme až pak nám jedna kmoška ukáže titulku Brava, Popcornu, Top dívky, Dívky a všude jsme my a JB! Na kažým stánku. Vždy na titulku. Než zazvoní, tak si ještě doběhnu do trafiky koupit jeden časák, co se o tom píše koupim Bravo. Když ho kupuju tak jak mi ho ta prodavačka podává, tak se na mě zadívá, počkej nejsi to náhodou ty na tý titulce? Ne to ne, to nejsem já, vykoktám, zaplatím a popadnu Bravo. Zmizím prodavačce z dohledu a běžím do školy. Ve škole se na nás všichni smějou a i naši hlavní nepřátelé se s námi baví. Nechápu, jeden kluk, který nás vždycky provokuje a naráží a my ho nesnášíme, tak nám otevřel dveře, všechno nám uklízí, všechno za nás, až je to nepříjemný. Nechápu to. O hodině zazvonil jedný holce mobil a Úpa se začla rozčilovat a ať jí dá žákajdu na stůl. Ale najednou zazvonil Jáje mobil a Jája stuhla a začala se omlouvat, to je dobrý, jako bych to neslyšela, řekla učitelka. Všichni stuhly, já koukla na Jáju a usmála se. Ten den byl uplně jiný. Když jsme vyšly ze školy všichni byli za námi. Kam jedete? Kdy zas uvidíte kluky? Jaký to s nimi bylo? Jsou dobrý? A spoustu otázek! Neodpověděli jsme a utíkali na autobus. Dali nám pokoj a my v klidu dojeli domů.Řekla jsem si, že zavolám Kevčovi, protože se mi po něm mocky stýská. Ahoj Keve, jak se máš?..... Jo dobrý a ty?....No nic moc, bez vás to tu ení ono. A normálně dneska ve škole co se nám stalo!...Povídej, co!....Normálně nás všichni pronásledovali! A takejch otázek co nám kladly!....Jo to si musíš zvykat!zasmál se Kev. Chvilku jsme si povídali, ale pak Kevin musel jít, protože ho kluci volali. Hm, teď se mi po něm stýská víc než před telefonátem. Den nějak přežiju a ráno jdu zas edo školy. Vejdu tam a už se na nás ani tak nedívaj, ale jeden kluk co se mi před Kevčou líbi, se na mě pořád dívá. Nevšímám si ho, protože nechci Keva zradit. Jdu dál a na skleněných dveří je nalepený letáček! Výlet do New Yorku! Bude nás hodně? Uvidíme jaký bude zájem. Hned to řeknu Ivetce a Jájince a jdeme se přihlásit k učitelce. Ta nás zapíše a řekne, že už je nás celekem dost tak že se asi pojede. Po nás tam jdou kluci co se nám moc líbili, to snad ne oni se taky zapisují.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama