Kdo hledá, možná najde- 4.díl

26. listopadu 2011 v 21:13 | Mony |  Kdo hledá, možná najde
Konečně už je po všem. Teda není, teď teprve všechno začíná, ale aspoň už nebudu jen v Bratislavě a budu jí moc hledat. Jel jsem domu a tam jsem se zase se všemi viděl, ale chtěl bych, aby tam byla i ona, abych jí už našel, řekl jí, že jí mám rád a mohl si jí vzít k sobě na Slovensko, 18 jí určitě bylo. Ach jo ty moje představy. Musím se krotit. Chvilku jsme kecai s rodinou, a pak mě něco napadlo. "Můžu na chvíli na počítač?" "Ale jistě Miro, jdi." Šel jsem tedy na počítač a zadal jsem si tam název toho penzionu, odkud vyšel Tomáš. Když jsem konečně našel telefon na ten penzion, tak jsem tam zavolal. Zvedla to nějaká žena, tak jsem se představil jako jan Miroslav, aby mě nepoznali, protože by se mě vyptávali a tak. "Chtěl jsem mluvit s Tomášem." "Proč chcete mluvit s mým synem? Provedl něco?" "ne, jen se ho potřebuji zeptat na pár věcí." "A proč?" "No, víte, dělám anketu o studentech." Vymyslel jsem si rychle. Nic jiného mě v tu chvíli nenapado. Ta paní zavolala Tomáše a ten za chvíli přišel. "Ano? Kdo volá?" "Ahoj Tome, potřebuju se tě na něco zeptat." "No, ale kdo jste?" "Jo promiň, tady Miro." "Cože?" "Nóó, Šmajda." "Co chceš?" "Prosím tě pozdravoval jsi Moniku?" "jo." Řekne divným tónem. "A co říkala?" "Že si z ní nemám dělat srandu." "Co? Proč to říkala?" "protože mi nevěří, že tě znám!" "Aha a nemáš na ní číslo?" "Nemám!" řekl hnusně. "Co jsem řekl?" "hele, nech mě na pokoji, navím, co od Moniky chceš,a le já ti o ní nic neřeknu, nezkazíš jí život!" zakřičel a zavěsil. Co? Proč bych jí ho kazil? To nechápu. No a kde jí teď budu jako hledat? Sakra
Monika
Od tý doby, co zkončilo superstar je mi tak nějak divně. Nevidím každou neděli Mira, je to divný,a le jsem ním posedlá nebo jsem se zamilovala. Mohla bych ho vidět v té Praze, ale jak se tam dostat? A s kým tam jít? Nějak už o tom nepřemýšlím a jsem na netu, zrovna mi tam něco nabíhá, když jde kolem táta. Naběhla stránka na superkoncert. "je, co to je?" zeptá se táta. "No, to je info o tom koncertu v Praze!" "Co? A kolik to stojí?" "nevím, proč?" "No ty bys tam nechtěla vidět Šmajďátko?" "jaký Šmajďátko?" zasměju se nad tátovo výrazem. "No chtěla?" "no ne asi!" "Tak se tak tupě neptej a podívej se kolik to stojí." "Dobře, takže … 490 u podia." "Aha a kde to je?" "V O2 aréně v Praze." "Mončo, slyšela jsem něco u dědy, můžeš se tam jít podívat?" říká mamka. Když se vrátím, taťka se na mě usměje. "fakt chceš jet?" "jo, moc!" "Tak sežeň někoho do dvojce, kdo by jel." "cože?" "no já vás tam hodím a my někam skákneme do krámů." Hned mě napadla kmoška Iveta, protože chtěla taky jet, tak jsem jí napsala a za chvíli napsala zpět, že jo. Super jedu na ten koncert a uvidím ho, perfektní.
Miro- 16.ledna- konzert
Byl jsem smutný, protože jsem věděl, že tu určitě nebude. Jel bych hned z Prahy do teplic jí hledat, ale dneska měla přijít po konzertu celá rodina a bude oslava. NUDA! :D Na konzertě mě lidi docela zklamali, protože byla poloprázdná hala a nikdo se nebavil, kromě těch u podia.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama