Kdo hledá, možná najde- 1.díl

26. listopadu 2011 v 15:00 | Mony |  Kdo hledá, možná najde
Dávám vám sem mojí starou FF o Mirovi Šmajdovi :)) Tak snad se bude líbit ;)

Kdo hledá, možná najde
"Trr…" zvoní telefon. "Ano, kdo je?" "Dobrý den, je tam pan Šmajda?" "U telefonu, co potřebujete?" "Byl jsem pověřen vám zavolat a oznámit, že vy a vaši kolegové ze superstar budete mít autogramiádu v Teplicích za pár dní." "Jo, dobře, děkuji za oznámení. Nashledanou" zavěsím telefon. "Ach jo, zase nějaká autogramiáda a ještě když je venku pod nulou a ještě v nějakých Teplicích. No jo dal jsem se na vojnu, tak musím bojovat. A ještě teď když mám nervy jestli postoupím do úplnýho finále nebo ne. No jo, co bych pro fanoušky neudělal, že?" jak jste asi už poznali jsem 21letý Miroslav Šmajda a jsem z Košic. Postoupil jsem až do nejlepší trojky, což jsem nečekal. Tak v pondělí uvidíme jestli jdu dál nebo ne. A hned potom v úterý na tu autogramiádu do Teplic.
Pondělí
Leoš si nás zavolal k sobě, tak jsme tam, já, Domča a Maťo šli. Všichni jsme byli děsně nervózní. Ale já to bral tak, že mi na těch penězích ani moc nezáleží, i když vypadnu, budu se hudbě věnovat. Když Leoš řekl, že Maťo postupuje, tak jsme nebyli ani udivení, protože jsme s Domčou věděli, že půjde jeden z nás. Ale teď to přišlo kdo z koho. Já to Domče moc přál, a proto když Leoš řekl, že vyadává, bylo mi to moc líto. Ale Domče ne, byla šťastná a já její štěstí chápal!
Úterý
Ráno se probudím a musím jet na letiště. Největší sranda byla, že jsem byl pověřen točit celou cestu. Tak jsem to točil. Pojal jem to zábavně, ať mají lidi úsměv na tváři. Dokonce jsem jim představil pana banána. I v letadle jsem točil, ale tam jsem trochu zapomněl. Když jsme dojeli do teplic, tak jsme jeli do hotelu, bylo to tam pěkný. Tam jsem odložil kameru a šel se přichystat na autogramiádu. Pořád jsem si říkal, jestli tu budu mít nějaké fanynky, no uvidím. Byl jsem překvapen, když jsme tam dojeli a byli asi 4 hodiny před vystoupením a lidi už tam stáli i když byla příšerná zima. Nejdřív nám dávali nějaký pokyny a tak, a potom jsme se šli upravit a já šel na záchod a oni tam chlapi neměli zrcadlo, tak jsem musel na dámský. Když mě tam uviděli nějaký holčiny, samozřejmě nechápali, co dělám na dámských záchodech, ale po chvíli to přestali řešit a řekli si o podpis. A mně se začalo v Teplicích líbit. Potom jsme se šli ještě všichni najíst do pizzerie a když jsme se vrátili, zbývali asi 2 hodiny a už tam bylo fakt hodně lidí. Šli jsme do takového stanu a pozorovali všechny jak křičí, a tak, ale oni nás neviděli. Když už ale zbývala asi hodina, tak moderátor vylezl na podium a zkoušel je rozehřát nějakýma hrama. Jenže je to nezajímalo, řvali: My chceme superstar! Pořád dokola, to mě strašně rozesmálo, když jsem si všiml...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama