Cirkus- 5.díl

26. listopadu 2011 v 19:45 | Mony |  Cirkus
5.díl- řekne Ashley. Jo moc, řekne hlas za mnou a já se otočím. Je, ahoj Nicku. Ahoj Jenny, půjdeme? Jo jasně. Ahoj Ashley. Nicj mi nastaví ruku a já se zavěsím. Tak kam půjdeme? Zeptám se. To je překvapení! Jdeme lesem, loukami, po chodníku, až dojdeme k nějakým vrátkům. Co tu děláme Nicku? zeptám se opatrně. Uvidíš, Nick mě chytne za rukua já jsem sedmém nebi. Odemkne a my vejdeme. Chvilku jdeme houštím,ale když se tím proderem, vejdeme do nádherné zahrady. Je to tu jako v poádce. Stojím a koukám. To není vše. Řekne Nick. Co? Kouknu nevěřícně na Nicka. On mě natočí a já spatřím n kameni svíčky a kolem jídlo. Chtěl jsem tě víc poznat a nejlépe se lidé poznávají při jídle nebo v přírodě a já si nemohl vybrat, tak jsem zvolil obojí. Nicku, je to krásný. To ti děkuju. Nick mě chytí za ruku a vede mě k jídlu. Posaď se. Sednu si a Nick někam odběhne. Chvilku čekám a po chvilce přijde zase zpět. Promiň ještě jsem pro něco šel. Jo dobrý. Řeknu a usměju se na něj. Je tak krásnej. Nick si sedne naproti mně a podá mi nádhernou růžovou růži. Je, Nicku, ta je krásná. Ta je pro tebe. Usměje se Nick. Tak co pustíme se do toho? Jasně. Nick vezme vydličku, nabere a začne mě krmit. Nicku, co to děláš? Krmím tě, nevidíš? Ach jo, Nicku, ty jsi blázínek! Asi jo. Vezmu taky vydličku a začnu prozměnu krmit já Nicka. Když se nakrmíme, Nick prohlásí, tak mi o sobě něco řekni. Když já nevím co. Tak něco, abych toho o tobě věděl víc. No dobře, narodila jsem se v Londýně, potom jsme odjeli sem do Ameriky a nechodila jsem do školy, protože jsme pořád někde cestovali. A všude jsme týden a pak odjedeme. Hm, takže tu budeš týden? Tady ne, tady budu čtrnáct dní! Hm, posmutní Nick. A co ty, Nicku? Co já? No pověz mi něco o tobě. Já bych řekl, že o mě všechno víš. Ne nevím, nestíhám se koukat na televizi, takže nic nevím! No dobře, mám tři bratry. Joa, Keva a Frankieho. Jsem křesťan, no a mám. .. Co máš Nicku? Víš no, jsem nemocný. No tak to každý v dnešní době. Hm, jenže já mám cukrovku, řekne potichu Nick. Ach promiň, Nicku, to jsem nevěděla, promiň. Ne dobrý. Už jsem si na to zvykl. A teď na to nechci myslet, chci si užívat! Jo to já taky, víš L.A. je moje nejoblíbenější město a v životě už se sem asi nepodívám, protože se do měst nevracíme! Aha, to je škoda, řekne Nick. Hm, posmutním. Tak si to pořádně užijeme, ne? Nick se zvedne a jde někam, přinese rádio a pustí nějaké písničky. Smím prosit? Klekne si přede mě. Stoupnu si a dám mu ruku do dlaně. On si mě přitáhne a tančíme. Pořád se smějeme, protože si navzájem šlapeme na nohy. Když už se stmívá, všechno sbalíme,a le necháme to tam. Nick mě vezme za ruku a jdeme zase zpět, tentokrát to bereme městem. Procházíme se a já se cítím šťastně. Půjdu tě doprovodit domů. Řekne Nick. Oh děkuju ti. Když dojdeme ke mně, kouknu se kolem a…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama