Co všechno se může stát- 3.díl

7. srpna 2009 v 20:25 |  Co všechno se může stát
Když jsem uviděla jejich obličeje tak jsem si vzpomněla odkud znám toho kluka. To byl ten kluk z toho cédéčka. On je tak sladkej! Je hezčí než na těch obrázkách! Jasně to je ten kluk a to jsou ty jeho bráchové. Bomba já jsem ho potkala, toho slaďouška z cdéčka. Ach jo to je náhod dneska. Když v tom se autobus rozjede a odjíždí. Nééé já nechci. Co když už ho nikdy neuvidím? Začnu brečet a ten kluk se na mě zadívá a začne se na venek trápit. Já nechci odjet a už ho nikdy nezahlídnout! Chci vystoupit a popovídat si s ním! Ani neví jak se jmenuje a to je tak slavnej! Jdu si lehnout a když se ráno vzbudím tak už máme zbaleno a před barákem stojí stěhovák. Je mi smutno. Pustím si cdéčko (mé jediné) a poslouchám. Přemýšlím co když toho kluka nikdy nespatřím? Ach jo on je úžasnej. Asi jsem se zamilovala. Vstanu a začnu si oblíkat nový oblečení. Přijde do pokoje mamka a řekne, ať se s touhle hroudou cihel rozloučím, že se sem už nikdy nevrátíme. Pořád brečím a mamka mi řekne, ať nebrečím, že tenhle barák zachvilku stejně spadne a tamten je mnohokrát hezčí a lepší. Já přikývnu, protože jí nechci vysvětlovat, že nebrečím kvůli tomu, že se stěhujem, ale kvůli tomu klukovi. No co musím se s tím smířit, že ho už ais nikdy neuvidím, protože New York je velikej! Když přijedeme před ten nový byt, tak si začneme vybalovat. Strále smutním a mamka mi řekne, ať se jdu porozhlídnout po novým okolí. Prý ať přidu na jiný myšlenky. Vstanu a řeknu, že je to super nápad. Tak jdu a procházím se sama po okolí. Je to tady moc pěkné. Je tu spoustu vilek. Objevím takový malý parčík s lavičkami a sednu si. Přemýšlím nad tím klukem, když v tom….
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama